Na svoji poslední letošní výpravu jsem odjížděl do Itálie až v polovině listopadu. Vybral jsem si pro ni navíc úplně nové jezero, na kterém jsem nikdy předtím nerybařil. Lov kaprů v zemi gurmánů a milovníků vína má vždy svoje kouzlo, ale tušil jsem, že výprava v tomto pozdním podzimním období nebude jednoduchá a že úspěch či neúspěch bude záležet hlavně na detailech a maličkostech.
Po příjezdu na jezero jsem se rozhodl lovit v jedné ze zátok, kde se však v prvních dnech ryba neukazovala, a já tak zůstal zcela bez záběru. Proto jsem se v polovině týdne rozhodl přesunout na místo, které mi nabízelo otevřenou vodní plochu. Čekala mě tvrdá práce se spombem a vydatné zakrmení nového lovného místa ve značné vzdálenosti od břehu. 
Znovu jsem tak nasadil svoji oblíbenou sestavu – nahazovací speciály Orbit, navijáky Inox 80 a vlasce Tokyo. Díky této osvědčené sestavě jsem se i s touto náročnou situací vypořádal bez problému. Bohužel se mi však i přes velkou snahu až do pátku povedlo ulovit pouze dva menší kapry mezi 10 a 15 kg.
Poslední noc před odjezdem jsem uslyšel vyskočit dva poměrně slušné kapry v „mojí“ zátoce, a tak jsem neváhal ani chvíli a v chladné tmavé noci jsem za vydatného deště znovu změnil loviště a vrátil se do „své“ zátoky, kde jsem zakrmil pár desítkami spombů nové místo, kde se předtím ukázaly ryby. Jako nástrahu jsem na všechny pruty použil svoji oblíbenou dumbellsku Tangy Squid ve variantě 18 mm. Věřil jsem, že mi tento černý kůň ze stáje The Ultimate přinese štěstí. Návazec jsem zhotovil ze své oblíbené šňůrku 6K Muddy, která výborně splývá se dnem a umožňuje tak naprosto přirozenou prezentaci nástrahy. Nemohl chybět ani háček Thorn Wider, jež je typický svým tvarem typu wide gape, na který jako příznivec širších oblouků nedám dopustit.
Kolem půlnoci jsem měl hotovo. V duchu jsem si nadával, proč se noc před odjezdem a dlouhou náročnou zpáteční cestou pouštím do takové akce. Ale znáte to, člověk nikdy nesmí přestat bojovat až do konce, ať to dopadne jakkoliv! O správnosti svého na první pohled bláznivého rozhodnutí jsem se přesvědčil už o tři hodiny později, kdy jsem po pěkné jízdě zdolal hezkého 18 kg těžkého lysce.
Ty pravé okamžiky rybářského štěstí ale přišly až těsně nad ránem, kdy se mi během hodiny povedlo dostat do podběráku dvě neuvěřitelné ryby! Krásného baculatého lysce o hmotností 27 kg a impozantního šupináče o neskutečné váze 31,8 kg!!!
Radost byla obrovská, po dlouhých 7 letech se jednalo o můj nový osobní rekord šupináče a navíc se mi podařilo překonat další důležitý milník, když se mi povedlo zdolat kapra přes 30 kg ve čtvrté evropské zemi! No řekněte sami, může si člověk vůbec přát lepší zakončení sezóny?
