Ahoj všem, vítám vás u pokračování článku s názvem IBCC pohledem runnera. Začátek závodu se neúprosně blíží a kluci pilně připravují všechny věci. Tábor je postavený, Čluny na boatcheck připravené. Za nedlouho se u nás stavil marshal, který k nám každý den průběžně jezdil na kole. Byl to fajn chlapík, Zkontroloval. naše čluny, podal nám ruku a mohli jsme pokračovat. Na závěr nechali kluci přípravu prutů. Michal si vytyčil svoje bójky, tento krok se od minulého roku výrazně lišil. Předešlé roky se na závodu IBCC vylosovalo místo v sektoru, byla možnost vylosovat tzv. forhont, což je strategické místo, kterébuď z jedné, nebo z druhé strany nemá další peg. Jednoduše řečeno, jedná se o krajní místo. V roce 2022 se zejména forhontová místa značně znehodnotila ač se jedná o férové prvidlo. Každý tým dostal na své dva čluny gps senzory, které snímaly pohyby lodě na vodě. Maximální zavážecí vzdálenost bylo 500m s tím že si každý tým vytvořil pomocí tyčových bójek pomyslené ohrádky, ve kterých se následně pohybovali a nesměli je opustit. Pod podmínkou žluté karty, což je stop rybolovu na učitou dobu. Vedle sousedního týmu se nesměla tyčová bójka nacházet 25m od sousedů. 
Tímto si kluci určili lovné místo a přichází čas na krmení, pravdila jsou striktní, proto musí mít maximálně 100 kg krmení na 4 udice. V jakémkoliv poměru např 50kg boilie a 50kg partiklu. Naše nové boilie, které přineslo závodní úspěch v roce 2021 zejména naší známé tváři Carpkillerovi nesmělo letošní ročník chybět! Stala se jím Oliheň v nejlevnější řadě. Kilogram suchého boilie stojí přibližně 150Kč. Zatímco jej kluci připravovali, zalévali a půlili jsem vše dokumentovala. Bylo zajímvé je pozorovat, navíc na mě dýchala úžasná závodní atmosféra největšího jezera Evropy. Počasí si s námi hrálo, rázně se ochladilo a na hladině se začaly otáčet bílé čepice. S tímto počasím se začaly ukazovat i první úlovky. Na majáku rychle blikalo červené světlo, což nám hlásilo třetí stupeň větru, to znamená zákaz na vodu. Paradoxně v tento moment to začalo lítat, ryby museli klucin zdolávat ze břehu, což z té dálky není žádná sranda. Noc byla v plném proudu a já zapla maďarskou aplikaci, která mi hlásila vodní stav na celém Balatonu. Všude byla červená stopka. Ráno se počasí uklidnilo, po probuzení jsem šla nafotit fotky na nový příspěvek. Voda byla úplně kalná u břehu byl naplavený bordel a spousta leklých ryb, mezi nimi byli i velcí kapři a úhoři. Odpoledne se za námi stavil náš kolega Martin Kašík jehož úlohou bylo jezdit po všech Mivardi týmech a natáčet video z celého závodu.
V našem TB sektoru jsme se zdrželi okolo pátého místa, ale poslední den bylo skoro uzavřeno, přišel čas na další část a tou je vyhlášení, několik Mivard i týmů se hezky umístilo, proto jsme jeli naše kamarády při vyhlášení podpořit. Sešli jsme se opět v Tihany, kde bylo na začátku závodu losování a slavnostní průvod všech českých i zahraničních týmů. Vyhlášení bylo opravdový zážitek, první pocit při příchodu do obrovské hali mě úplně mrazilo. Potkala jsem spoustu známých tváří které jsem donedávna znala jen z rybářských periodik. Tímto náš maďarský příběh končí a po rozloučení s Járou vyrážíme zpět do severních Čech. 
Mnoho úspěchů u vody přeje za Mivardi Eliška.
