Jako mnoho z Vás během dlouhých zimních večerů, kdy je většina vod ještě pod ledem, jsem i já spřádal plány pro nadcházející sezónu. Mým hlavním cílem pro tento rok bylo a je objevování nových, nepoznaných revírů a zdokonalování lovných technik na vodách domácích. Do nedávna pro mne byly soukromé revíry velkým tabu a přiznám se, že jsem všechny házel do jednoho pytle a s předsudky zavrhoval. To se však změnilo letos koncem dubna, kdy jsem zaparkoval auto na břehu nádherné štěrkovny Zemník Bodovka na Slovensku. Delší dobu jsem zjišťoval veškeré informace o této vodě a postupem času jsem nemohl jinak než rezervovat dvě místa pro mě a mého taťku. Na břehu jsme strávili čtyři krásné dny, během kterých jsme ulovili osm kaprů od šesti do sedmnácti kilogramů. Ryba nám šla převážně v noci. Přes den se na našem místě nezdržovala, ale po setmění jsme montáže pokládali do kapřích stezek, ze kterých přicházely záběry každou noc ve stejných časech. Počasí nám moc nepřálo a razantní ochlazení kapřímu apetitu nepřispělo i z důvodu výběru místa s mělčinami. Tamní lov nonstop byl velkou výhodou. Další nespornou výhodou byla možnost využití člunu s echolotem, díky kterým jsme pokládali montáže přesně tam, kde bylo potřeba. Celou atmosféru podtrhl pan správce, který svým vlídným a vstřícným chováním udělal na mě i taťku velký dojem. Po rozhovoru s ním, jsme oba cítili, že celý koncept fungování revíru má smysl a že nejde jen o zisk a vytvoření dalšího z mnoha ,,kaprodromů". Na Zemník se jednou určitě vrátím a rád podpořím jeho chod. Po návratu ze Slovenska uplynuly čtyři dny a já vyrazil letos poprvé na jednu noc s kamarádem na moji srdcovou řeku Moravu a hned první ráno se cívka navijáku poprvé roztočila a na konci byl nádherný šupináč s váhou přes 14kg. To jsem si nepředstavoval ani v tom nejkrásnějším snu, ale o tom zase příště. Všem přeju ať ryby berou a aby nás tento krásný koníček, kterým rybaření bezesporu je, spojoval a nerozděloval a neštěpil.
Mnoho rybářských i životních úspěchů Vám přeje Ondra
