Ještě v den příjezdu jsme spustili člun na vodu a rozmistily jsme stojany.
Následující den v 5:30 zvoní budík a my oblekame prsačky bereme pruty a vyrážíme na vodu.
Po zavezení všech udic se odebírame připravit si snídani a plní očekávání doufáme v první záběr.
Ten se ale první den nedostavuje. pevně věříme ve zvolenou krmnou strategii i ve zvolené návnady pod háčkem, proto s našimi montážemi vůbec nic neděláme.
Až druhý den ráno jdeme převézt první pruty a přikrmyt. Jelikož za prvních 24h záběr nekrmyme žádná kvanta a ke krmení používáme pouze boilie 20mm, pod háček dáváme 24mm a to buď dvě koule nebo jednu s popkou. Po převezeni dvou ulic necháváme zbylé dvě bez dotknout jelikož koule po 24h vypadají dobře.
Celý den bylo až velké teplo 24°C a více. Teplota se snižuje až se zacházením sluncem. A v tom to přichází, rozezněl se první přepošlete a to ten můj. No rozezněl je silné slovo, spíše asi dvakrát pipnul. Ale pak zas a pak zas. Vyrazil sem k udicim a vyrážíme na vodu. Necítíl jsem skoro žádný odpor. Až..... až jsem se dostal k šikovce.... v tom momentě jsem ucítil první výpad a věděl sem ze se nejedná o úplně malou rybu. Kapra jsem zdolávání cca 15minut a nakonec se mi podařilo Poděbrad kapra o váze 16kg+. Neskutečná euforie a neskutečně emoce. Rybu jsem v podberaku vyhackoval a přemístil na podložku do člunu. Krátké focení u brehu a ryba byla vypuštěna zpět. Ostatně jako všechny ulovene ryby. Ten den se nám již nic ulovit nepovedlo a to ani v noci.
Třetí den se "zhoršilo" počasí. začalo foukat směrem na nás. Což sme si přály.
A to nám taky přineslo další úspěchy ale taky trable, silné vlny a nedostatečně napnuté vlasce se provesily a ve vodě se nacházely tam kde sme je nečekali. Proto při převážení prutů nebo po zdolání ryby velmi pečlivě a silné šponujeme vlasce a dáváme backleady.
Následující den tedy den číslo 4 se ulice celé dopoledne neozvaly. Ale večer to přišlo jízda jako hrom Martin obléká prsačky a běží ke zvonícímu prutu. Sedly sme do člunu a vyrážíme za rybou.
Přijíždíme místu kde vlasec vede kolmo ke dnu a vypadalo na vázku, ale vtom se rozezněla cívka navijáku a ryba vyrazila. Rybu se nedaří dostat odedna, po pár kopancich do prutu začínají vznikat obavy ze sumce. Po dvaceti minutách bezezmeny ryba nás vlaci na člunu po Balatonu tam a zpět a ne a ne se odlepit odedna. Párkrát se podařilo rybu zvednout ale stále jsme nevěděli jestli je to kapr. A znovu byla vymotana celá šikovka a ryba byla znovu u dna. Martina již bolí ruka, ale nevzdává to, doufá že to bude kapr. Nyní už má rybu zase ve sloupci a po 30ti minutách se objevilo pod hladinou slunce, byl to lysec a máme obrovskou radost. Nechceme ale nic zakřiknout ještě ne i v podberaku.
Asi po 45minutach podebirám jistě Martinuv osobní rekord. Marti vysilen soubojem nezvládá kapra přemístit na podložku do člunu, takže rybu z vody vytahuji já, byla dost těžká, ale netroufám jsem si odhadovat jestli byla magická 20cítka pokořena.
Po návratu a zavezeni udice rybu premistujeme do uchovavaciho vaku, aby se vzpamatovala ze souboje a chystáme věci k rychlému vážení a focení. A váha ukázala 20,5kg takže po odečtení saku jsme na 19ti kg. Magická hranice pokorena nebyla, ale první Balatonskou výpravu jsme již v polovině výpravy shodnotily za úspěšnou.
Druhou polovinu vyprávy se nám již nepodařilo ulovit větší rybu. Nachytaly jsme spoustu menšíc ryb do 10kg a pár kaprů 10 - 13kg.
Jak jsem psal před chvílí výpravu č.1 na Balaton považujeme za velmi úspěšnou.
Tímto se s Vámi loučím.
Petrův zdar!!
