Sen snad každého českého rybáře je zachytat si ryby v Norsku. A je to naprosto pochopitelné. Vždyť je to tam jedna trofejní ryba za druhou - od obrovských tresek, přes dvoumetrové halibuty - každý s tím "správným" vybavením se takového úlovku dočká už na prvním zájezdu. Což nám tvrdí snad každý rybářský magazín nebo web.
A nebo to tak není?
Já osobně mám to štěstí, že jsem do Norska začal jezdit už v té době, kdy se tato krásná země začala otevírat zahraničním rybářům jakožto "sportovně-rybářská" destinace.
Tedy spíš můj táta než já. Tak jako tak už je to dlouhých 23 let, co jsem poprvé vyrazil na moře a každý rok je to stejně úžasný zážitek.
Nicméně podzim roku 2022 byl přeci jen o něco speciálnější. Poprvé totiž s námi na výpravu vyrazila i má přítelkyně Lucie, která ačkoliv miluje ryby a rybaření, sama rybaření nikdy nevyzkoušela. A tak po silně "nedostatečné" přípravě základů rybolovu na rybníčku ve vsi a nekonečném několikaměsíčním vyprávění o tom, jak je Norsko úžasnou destinací, jsme se konečně vydali na téměř 2000 kilometrů dlouhou cestu.
Už krátce po té, co jsme opustili Oslo bylo zřejmé, že moje věcné vyprávění má přeci jen něco do sebe. A já tak po zbytek cesty jen spokojeně sledoval nevěřícný výraz mé drahé polovičky.
A po asi dalších deseti hodinách a průjezdu nespočtem měst (např. Oppdal, Lillehammer nebo Dombås) jsme konečně dorazili na místo s krásným výhledem na moře.
Teď už zbývalo jen vše vybalit, připravit vybavení a ráno...
Ráno konečně na ryby...!
