Máme tu rok 2022, se kterým přichází nová sezóna a spoustu nových plánů a cílů. Mým prvním cílem bylo chycení ryby ještě, než na rybnících povolí ledy. Původně jsme měli v plánu vyrazit na dírky, ale to mi letošní počasí neumožnilo. Musela jsem proto hledat sportovní revír, kde nebude celá hladina pod ledem. Naštěstí se nedaleko Brna nachází revír Rebešovice (https://app.fishsurfing.com/6iph), kde jsou na tyto situace připraveni díky posílenému proudění přítoku čerpadlem.
V době našeho příjezdu chytali všichni z toho nejlepšího místa na mole hned nad přítokem. Opodál podél břehu byl ještě kousek rozmrzlé plochy, kde jsme to šli pro začátek zkusit. Po nějaké době, kdy se neujala vláčka ani splávek s červíky, jsme se rozhodli přejít na molo za ostatními. Nejdříve jsme to tam zkusili proházet vláčkou, ale jelikož všichni ostatní chytali na splávek a už nějaké pstruhy a siveny chycené měli, rozhodli jsme se převázat na splávek také.
Počasí nebylo úplně nejvlídnější a s každou další chvílí bez záběru se naše šance snižovaly. Průběžně jsme však kolem splávku prokrmovali malým množstvím červíků, což se po nějaké době ukázalo jako dobrý tah. A s tím konečně přišla i nějaká aktivita. Splávky se začaly mírně třepotat a já věděla že se podařilo přilákat nějaké to rybí osazenstvo. Prvotní záběry ještě sice nebyly na sekání, ale jejich frekvence a intenzita nabývaly na síle. Následně se mi podařilo využít snad první sekatelný záběř, ale k mému překvapení se objevila ryba, která má alespoň v zimě na rybnících spát. Díky tomu jsem se stala prvním letošním rebešovickým cejnařem (supr titul :D). Radši jsem si ho vyfotila, kdyby to měla být jediná chycená ryba výpravy.
Po nějaké neaktivitě přišel další, o něco silnější záběr a já s očekáváním pstruha nebo sivena sekla. No…sice druhá ryba na břehu, ale víc, než pstruha mi teda připomíná plotici :D.
Nedá se nic dělat a splávek míří zpátky do vody. „Dramatická“ (:-D) zdolávačka plotice asi nejspíš vyplašila všechny ryby kolem a já se na nějaký čas věnovala termosce s teplým čajem. Chvíle nepozornosti a splávek zmizel pod hladinou. Seknutí přišlo příliš pozdě a bylo do prázdna. Rychle jsem nahodila červíky na stejné místo a záběr se ihned opakoval. Ryba si ale ze mě evidentně utahovala. Splávek opět vyletěl na prázdno a obratem mířil na stejné místo. Světe div se, třetí záběr fakt přišel. Tentokrát nebyl zásek do prázdna a já si užila krásný dlouhou, asi vteřinovou zdolávačku. Rybu to asi ale už přestalo bavit a červíky i s háčkem vyplivla a odplava pryč. Tentokrát se mi ji ale podařilo alespoň zahlédnout. No a jasně že to byl pstruh, jediná nevytažená ryba a co to asi mohlo být.
S mírnou melancholií a opravdu zmrzlýma rukama jsem po chvíli neúspěšného vláčení opět nahodila splávek na původní místo. Troška trpělivosti a splávek se dal do pohybu, tentokrát však mnohem mírněji a opatrněji, asi tak jako by se dalo čekat od karase nebo lína. Na hladinu se ale vynořilo vytoužené puntíkaté pětatřiceticentimetrové monstrum :D. Jestli to byl ten první šprýmař, těžko říct, ale ten se mi upřímně zdál větší. Co si ale budeme, to se zdá každá upadená ryba.
Cílová ryba pro mne byla znamení na zběsilý úprk do vyhřáté Chajdy na teplý drink.
No takže…první lednová výprava sice mohla dopadnout lépe, ale i mnohem hůř, tak jako v případě mého přítele a já tak prozatím vedu 3:0 ;P.
Doufám že se vám v lednu zadařilo lépe a přeju do dalšího měsíce plno zdaru.
S pozdravem,
Fishergirl Lucy
