V našich končinách říjen poskytuje ideální podmínky pro lov téměř všech druhů ryb. Je mlhavé říjnové ráno a mířím k břehům nedaleké pískovny. V kufru si vezu přívlačovou výbavu a nafukovací padleboard. Ačkoliv jsem vlastníkem člunu, dnes jedu jen na lehko a zaměřím se na štiky. Po příchodu k vodě zjiťuji že jsem u vody sám, rychle chystám potřebné věci a mířím po klidné hladině skrz hustou mlhou k prvnímu místu. Čas plyne a já zkouším všechny osvědčené nástrahy na horkých místech. Obhazuji břehy, rákosiny, potopené stromy, avšak záběr nepřichází. Po přejezdu nad hlubokou vodou nepřichází sebemenčí kontakt s rybou. Gumové nástrahy rozličných barev, woblery v imitacích různých druhů ryb, to vše nechává dravce chladné. Blíží se poledne a já pádluji ke svému oblíbenému místu. Pokud nechytnu rybu zde, tak mohu jet domů s pocitem že jsem udělal vše a jednoduše neberou. Připlouvám k velkému potopenému stromu, který je umístěn nad písčitým svahem který klesá do hlubin pískovny. Zde jsem před několika dny přišel o velkou štiku, využila vázek a já nestihl zareagovat na její úprk. Do boje nasazuji oblíbenou bílou gumovou nástrahu na těžší hlavičce. Pouštím ji přímo pod sebe a oťukávám dno, vůbec nečekám že by přišel záběr tak rychle...
Najednou však cítím obrovskou ránu do prutu, zasekávám. Prut se ihned ohýbá a já čekám první úprk. Mohutný tah ryby naznačuje že se jedná o trofejní kus. Je to sumec či můj vysněný obrovský candát? Snažím se soupeře otočit od popadaných větví, daří se avšak boj na otevřené vodě s prutem do 50g není jednoduchý. Následuje přibližně patnácti minutový souboj kdy se pouze snažím rybu zvednout. Daří se, a já vidím obrovské kormidlo, amur! Nemohu tomu uvěřit a navádím metrového amura do směšně malého podběráku. Vyčerpán mířím ke břehu a užívám si pocit vítězství.
P.S. Děkuji klukům kaprařům za foto mého úlovku.
