Jak už bylo naznačeno na konci minulého dílu, další pokračování seriálu bude věnováno volbě barvy gumové nástrahy a strategii lovu podle cílových ryb. Pstruh je totiž tvor, který má perfektně vyvinutý zrak a díky velkým očím dokáže skvěle vnímat dění kolem sebe. My rybáři bychom měli mít tuto skutečnost na paměti a přizpůsobit ji každý lov, protože správná barva je u pstruhových nástrah alfou i omegou úspěchu.
Pstruh má díky velkým očím perfektní zrak, na který se spoléhá za každé situace.
Které faktory tedy ovlivňují výběr nástrahy do daných podmínek?
Já osobně si vždy před lovem zodpovím na následující otázky:
- Kolik světla proniká pod vodní hladinu?
(čistá x špinavá voda, slunečno x zataženo, hluboká voda x mělčina, ráno x večer x poledne) - Jaké ryby chceme lovit?
(pstruhy potoční x pstruhy duhové, domorodé ryby x ryby čerstvě vysazené) - Jaký je tlak na vodu?
(pstruhy zde chytá hodně rybářů x zapadlá místa, kam nikdo nechodí x na co rybáři chytají nejčastěji)
Začínající lovci si teď možná říkají, jak všechny tyto zmíněné věci s volbou barvy souvisí, a proto je postupně rozebereme v následujících řádcích. Faktor viditelnosti pod vodní hladinou je pro výběr barvy naprosto zásadní. Obecně lze napsat, že čím více světla proniká do vody, tím přirozenější by měla být barva nástrahy a naopak. V nepříliš zakalené vodě za slunných dnů zpravidla bodují přírodní odstíny jako například zelenkavá nebo hnědá, a když je voda křišťálově čistá, vyplatí se zkusit zcela černou nástrahu.
Černé gumy jsou vynikající do čisté vody za slunečného počasí a jejich výhoda spočívá hlavně v tom, že na ně příliš rybářů nechytá. Velmi neotřelou a zároveň úspěšnou nástrahou je také fialová nymfa, která se výborně hodí do hlubokých čistých revírů.
Pokud ale v čisté vodě lovíme brzy ráno, v podvečer nebo při silně zatažené obloze, není od věci vyzkoušet perleťovou barvu nebo výše zmíněné přírodní odstíny kombinovat s výraznější tungstenovou hlavičkou. Například zlato hnědá kombinace bývá mým favoritem do těchto situací. Zlatá, lesknoucí se hlavička dokáže upoutat pstruha na delší vzdálenost a samotná gumka v hnědé barvě působí naprosto přirozeně.
Tyto odstíny barev se perfektně hodí do "klasických" podmínek - pro lov v zastíněné čisté vodě ráno a večer nebo do nezakalené vody během celého dne.
Při chytání na tekoucích vodách ovšem může nastat i možnost, že nás potká přikalená voda v důsledku dešťů a v těchto chvílích je nutné nasadit výraznější nástrahy, které ryby ve ztížených podmínkách dokáží zaregistrovat. Do kalné vody s oblibou nasazuji čistě bílé gumy. Rád také zkouším výrazné odstíny žluté a naprosto nepřekonatelná je oranžová barva, která mi opakovaně přinesla uspěchy ve zvedlé vodě.
Výrazné barvy nástrah využijeme při lovu čerstvě nasazených ryb a také při chytání v kalené vodě.
Další faktor ovlivňující výběr barvy nástrahy je cílová ryba, na kterou máme spadeno. Pokud budeme předpokládat standartní podmínky – revír se středně čistou vodou bez extrémního rybářského tlaku – lze uvést, že potoční pstruzi a lipan preferují zejména nástrahy zcela přírodní (černá, zelená, hnědá nebo perleť). Zatímco siveni a duháci rádi o něco výraznější barvy (bílá, narůžovělá), které je dokáží vydráždit k útoku. V tomto případě ale velmi záleží na prochytávanosti revíru. Párkrát chycený duhák se totiž stane velmi opatrnou rybou a pestrobarevným nástrahám se rázem vyhýbá obloukem. Naopak pokud víme, že se na revír vysadili noví pstruzi (jak tomu bývá zpravidla před zahájenou), můžeme klidně zvolit křiklavé barvy gum (oranžová, růžová, žlutozelená), které nezkušené a hladové ryby zaměří na větší vzdálenost a snáze tyto nástrahy trefují.
Posledním důležitým faktorem, na který musíme při výběru barvy brát zřetel, je navštěvovanost revíru a chování zdejších rybářů. Opět lze uvést obecné pravidlo, že na revírech s menším rybářským tlakem mohou být naše nástrahy pestřejší a větší. Naopak tam, kde je proškolená obsádka, musíme nasadit naprosto přirozené barvy nástrah a zároveň je pstruhům odprezentovat precizním způsobem. Na těchto místech se také velmi vyplatí detailně sledovat ostatní pstruhaře a chovat se při samotném lovu jinak než ostatní. Jako příklad mohu uvést jeden silně prochytávaný úsek mé oblíbené řeky, kde drtivá většina rybářů loví na mokré mušky se zlatou hlavičkou. Během několika lovů jsem zde zkoušel měnit barvu tungstenové hlavy při zachování stejné gumy. Už při záměně zlaté hlavičky za měděnou záběrů výrazně přibylo. Nejlépe se pak jevila matně černá hlavička nevydávající žádné odlesky, které mají zdejší pstruzi spojené se zradou. Z toho plyne ponaučení, že každý detail rozhoduje o úspěšnosti lovu a u bystrých pstruhů to platí dvojnásob! A pokud nemáte matné hlavičky, není potřeba házet pruty do žita. Stejného efektu můžeme dosáhnout i přemalování lesklé hlavy lihovým fixem na alkoholové bázi, který nesmí chybět ve výbavě žádného zapáleného pstruhaře. Dá se s ním totiž ovlivnit výsledek nejedné chytačky.
Hodně štěstí u vody přeje Filip Vrtal.
