Nečekané chvíle přinášejí nejvíc
Byla to jen neplánovaná vycházka. Žádný velký výlet, žádné dlouhé přípravy – jen krátké odpoledne strávené testováním nového člunu a touha párkrát nahodit přívlač. Někdy ale právě takové chvíle přinášejí ty největší zážitky – a tenhle byl přesně takový.
„To jsem ještě ani netušil, co mě ten den čeká.“ Říká Daniel.
A co je na tom nejzajímavější? Oba své osobní rekordy chytil ve stejné zátoce.
„Danielův předchozí osobák – štika ulovená ve stejné zátoce. Tehdy měřila 73 cm.“
Vítr přinesl život do vody
Cesta trvala zhruba hodinu a půl. Daniel dorazil na místo, připravil nástrahy a vyrazil na vodu. Cíl byl jasný – ulovit alespoň jednoho dravce, ideálně štiku, jeho oblíbenou rybu.
„Začal jsem prochytávat mělčiny u zatopených stromů, ale dvě hodiny uběhly bez jediného záběru. Bylo dusno, horko a úplné bezvětří. Zkoušel jsem vše možné – hladinovky, swimbaity, spinnerbaity. Nic nefungovalo. Až když se začal zvedat vítr a zatáhlo se, něco ve mně mi řeklo, že teď je ten čas. Teď to přijde.
„Tváří v tvář rekordní štice. Úlovek, který mluví sám za sebe.“
Z hlubin vystoupila královna
Vítr začal foukat přímo směrem k Danielovi. Na hladině se objevily vlny a on instinktivně sáhl po gumové nástraze v barvě, které důvěřuje. Daniel nahodil přímo ke kmeni zatopeného stromu a nechal nástrahu klesnout.
Jemné škubnutí prutem, lehká vibrace. Znovu škubnutí. A najednou záběr.
„V prvním okamžiku jsem si myslel, že mám nástrahu zapřenou o větev. Ale ryba se pohnula do strany a já cítil, že to bude velké.“
Prut se prohnul, brzda začala pomalu odvíjet šňůru a ryba se snažila dostat pod člun. Adrenalin stoupal. Znenadání ryba rozvířila vodu mohutným výpadem, když se pod hladinou objevilo obrovské tělo. Byla to štika. A ne ledajaká.
„Královna zátoky - štika přes metr, která přepsala Danielův osobák."
Štika, která se zapsala do paměti
„Věděl jsem, že je dobře zaseknutá. Popadl jsem podběrák a po třetím pokusu se mi ji podařilo dostat dovnitř. Ocas jí vyčníval ven. Položil jsem ji na podložku v člunu a v ten moment mě zaplavila lavina emocí.“
Zavolal na dva rybáře z vedlejšího člunu, jestli by mu nepomohli s fotkou. Souhlasili. Daniel rybu přeměřil a zjistil, že to není jen tak nějaký úlovek.
„Měřila mezi 104,5 a 105 cm. Můj nový osobní rekord. Nevážil jsem ji – nechtěl jsem riskovat, že by se jí něco stalo.“
Fotka, krátký moment radosti, a pak ta nejdůležitější část – návrat do vody.
„Držel jsem ji, dokud nezačala pomalu odplouvat zpět do svého světa. Ten pohled se mi navždy vryl do paměti.“
„Tichý návrat do hlubin. Voda si bere zpět to, co na chvíli darovala.“
Odkaz pro každého rybáře
„Tenhle zážitek ve mně zůstane navždy. Nejen kvůli velikosti úlovku, ale kvůli tomu, jak přišel – bez plánování, bez očekávání, z čisté radosti z rybaření. A právě v tom je kouzlo našeho koníčku. Vážeme si přírodu a ryby, které nám daruje. Chovejme se k nim s respektem. Dopřej a bude ti dopřáno. Tohle není jen o rekordu. Je to o pokoře, o vztahu k vodě, o každém tichém momentu na hladině. A o víře, že i během krátké neplánované výpravy můžeš zažít něco, na co nezapomeneš do konce života.“
