Ahoj přátelé a rybáři,
sezóna lovu dravců je v plném proudu a já bych vám chtěl předat takovou malou aktuální zprávu od vody, jak se mi letos daří. Abych byl upřímný, začátek sezóny jsem si představoval trochu jinak. Každý z nás se půl roku těší na 16. červen jako na smilování a očekávání jsou víc než veliká. O to větší je pak procitnutí na břehu svazových vod, kde je většinou doslova hlava na hlavě. A sumci? Ti jsou z toho většinou vyplašení asi tak stejně jako já, když se podobného honu na dravce mám každý rok účastnit.
Proto jsem zvolil na první výpravu malou divokou řeku, kde vím, že bude v rámci možností klid. Za trofejním sumcem bych se už dnes vydal sice úplně jinam, ale klid je v tomto prvním týdnu u vody opravdu velmi vzácný. Bohužel, tlak na tuhle malou vodu je v posledních letech enormní a v těhle končinách je puštěná ryba spíše vzácností. Podle toho také vypadá stav sumčí obsádky, který se rychle snižuje. V prvních dnech zahajuji jednou rybou kolem 150 cm a těším se, až se budu moct věnovat vodám, které se snad po prvním nátlaku rybářů konečně uklidní.
Druhou výpravu směřuji na osvědčenou lokalitu z minulých let, předpověď vypadá slibně, vysoký vodní stav a bouřkové počasí po několik dní věstí dobré podmínky. Nemůžu se dočkat. Hned druhý den po příjezdu se probouzím do totálně rozvodněné řeky a za cinkající rolničky, asi po kilometru zdolávání z lodi, prohrávám boj s několikametrovým stromem. Proti proudu se škrábu zpět na místo, kde zjišťuji, že na druhém prutu se bohužel mezitím stalo to samé a hodinové kolečko opakuji podruhé. V 5:30 h parádní budíček a přicházím o komplet montáže, šokovky a asi 50m šňůry na obou prutech. Nemám nástrahy a rozvodněná řeka nevěstí nic dobrého. Trápení pokračuje, celý den prší a mám co dělat, abych se do večera přestěhoval, vše připravil a nachytal horko těžko nějaké ryby. Nakonec mám vyvezeno, řeka se neustále zvedá a naštěstí na to sumci dobře reagují. Za tři noci, kdy první se prakticky nedala počítat, vydřu dva záběry a jednu lepší rybu z rozvodněné řeky. Zpětně vím, že jsem udělal chybu, když jsem místo, které teprve začínalo fungovat, opustil a přejel na jinou lokalitu. Voda zde byla perfektní, vysoko nad běžný stav, kalná jako kafe, ryby natlačené do břehů. Perfektní vyhlídky. Kdyby do večera bouřková voda neodtekla a v místech, kde jsem chytal, neklesla voda téměř o metr, šance na velkou rybu by byla. Bohužel smůla se mě drží dál a chybu přesunu zalepuji jen pár malými sumečky.
Začátek sezony ke mně není vůbec vlídný a všude kam vyrážím je to boj. Když ne s lidmi, tak s podmínkami, které si člověk zrovna moc nevybírá. Mohl bych tento blog napsat úplně jinak, oslavovat menší ryby, nebo celkově vyzdvihnout světlé momenty. Chtěl bych ale, aby bylo jasné, že ne vždy jde vše podle plánu a i když se nějaký čas daří, vždycky jednou za čas přijde „šňůra“ neúspěchů. Tak to prostě je, kdo má možnost bydlet u lokality, kterou perfektně zná a tomuhle se vyhnout, tomu tiše závidím. Jestli mě něco baví a potěší, je to úspěch. Jestli mě ale něco posune dál a dodá dvojnásobné nasazení a chuť do rybaření, je to právě neúspěch. Pokud děláte věci správně a věříte jim, je to jen otázkou času, kdy se to zlomí.
Přeji pevné nervy všem u vody a hodně úspěchů všem slušným rybářům,
Jakub.
