Jak jsem již uvedl v článku Jak jsem začal rybařit, začínal jsem na Berounce 9 nedaleko Radnic u Rokycan a také v Praze na Šáreckém potoce, přesněji Údolní nádrži Džbán. Od té doby ale uplynulo mnoho vody, co jsem tam chytal. Několikrát jsem se přestěhoval, chata je prodaná, v Praze už také nebydlím. Nyní je ze mě jihočech.
Navštívených revírů v mládí bylo více, žádný ale domácí
Předěl mezi mládím a dospělostí jsem strávil, co se vycházek k vodě týče, nepravidelným zkoušením mnoha rybářských revírů. Především tam, kde jsem se aktuálně vyskytoval. Zkusil jsem pražskou Vltavu od Tróje, přes Podbabu až po Roztoky. Berounku v Radotíně, Sázavu u Jílového a o prázdninách či dovolených Orlickou přehradu a také jeden soukromý rybník za Prahou.
Vzpomínám si také, že jsem kdysi podle mapy velmi brzo ráno hledal, kam si jet zachytat. Abych nakonec skončil pod mostem jakési vesnice na Sázavě. Už si přesně nepamatuji kdy a kde to bylo, ale pohled na to místo a odporně sychravé ráno si dokážu vybavit dodnes.
Můj nejoblíbenější revír
Tím je bezesporu Vltava 16 -19 Orlík. Na tomto revíru se pohybuji každý rok již od dětství. Jezdívali jsme sem s rodiči o przdninách pod stan. A od té doby mi přirostl k srdci. Každý rok si najdu příležitost si sem zajet zachytat.
Sice je z Orlíku v posledních letech, hlavně o prázdninách, spíše lunapark, ale i tak ho mám stále velmi rád. Mám tuto vodu spojenou s prázdninami, pohodou, létem a vším hezkým.
V posledních letech netrpělivě čekám na konec září, až odjedou i ti poslední prázdninoví nadšenci. To je můj čas. Na jezeru je zvláště v týdnu absolutní klid, nikde žádné lodě, žádní lidé. Ticho a klid.
Můj domácí revír
Už dávno v Praze nebydlím, ale v Jižních Čechách na písecku. Mým domácím revírem je mimopstruhová Otava 1. Tedy ta část řeky pod Pískem, která u Herinkova mlýna přechází v Orlickou přehradu. Je to překrásný a poměrně dlouhý úsek řeky ohraničený dvěma pro ryby nepřekonatelnými jezy. Revir je solidně zarybněn a ryby jsou tu vskutku pěkné a obsádka pestrá.
Tuto řeku i jmenovaný revír jsem si opravdu oblíbil. I když revír lemuje množství chat a rybářů j tu mnoho, přesto je na řece pomrně klid a dají se najít místa, ktará jsou skytá a skýtají kýžený klid. Zvláště, máte-li k dispozici loďku.
Okolní rybáři z chat jsou vesměs starší pánové a těch mladších rybářů jako já, kteří by lovili modernějšími způsoby, neřkuli docházeli pravidelně a i v týdnu, příliš není. O to méně mimo letní měsíce, to mám celý revír prakticky pro sebe.
Řeka, ačkoli pod městem, je krásný úsek přírody u níž běžně spatříte Leďnáčky, vzácně také narazíte na raka (snad to není ten zavlečený americký) a další druhy, které lze (snad) považovat za vzácnnější. Doufám, že tento revír již nebudu muset opustit a zůstane mým domácím již napořád.
