Seveřan René
Poprvé jsem se setkali na III. Muškařském fóru v Karlových Varech, blonďatý obrýlený sympaťák s námi večer poseděl a diskutoval, na druhý den předváděl na hřišti házení se střelnou hlavou a šňůra mu nad hlavou létala jedna radost. V odpoledním bloku pak vyprávěl o tom, jak byl coby rybářský průvodce unešen krásou a bohatstvím argentinských řek a podělil se s námi i o triky, které platí na dánské mořské pstruhy. Jeho přínosné rady se při našich pozdějších výletech staly základním kamenem pro naši taktiku lovu na dánském pobřeží. Na další akci karlovarského Muškařského klubu pak demonstroval i házení s dvouručními lososovými pruty, každému byl ochotný odpovědět na jakýkoli dotaz, poradit, případně předvést správný postup a vychytat chybičky. Tak tedy tenhle chlapík se jmenuje René Gerken a nokonec jsme se dohodli, že uděláme krátké povídání. Takže jak to vlastně s Reném bylo od začátku?
Na začátek řekneš něco o sobě?
Narodil jsem se před jednatřiceti lety na poloostrově Jutlandu, ale už v sedmi letech se naše rodina přestěhovala na největší dánský ostrov Fyn (nazývaný také Funen), kde jsem vyrostl v kontaktu s přírodou a hlavně u rybaření. Vyrůstal jsem tedy při lovu pstruhů, lososů, štik a mořských pstruhů na pobřeží i na sladkovodních revírech. Později jsem vystudoval Institut pro přírodu a životní prostředí v Dalumu a potom jsem ještě absolvoval školu pro profesionální průvodce na švédské akademii ve městě Forshaga. Fyn je pro muškaře podle mého názoru ideálním místem,protože vždy se dá někde na pobřeží najít místo, kde jsou ryby při chuti a vítr i vlny na snesitelné úrovni.Domnívám se, že tento způsob lovu je velmi zajímavý i z technické stránky, je třeba dokonale ovládat nahazování a prezentaci nástrahy, kromě toho však je také zapotřebí strávit dost času u vody, než přijdete na to, kdy kde a jak být úspěšní. V současné době žiji rybařinou prostě naplno. Lze říci, že se zajímám o všechno, co s muškařským sportem souvisí a stále se snažím své znalosti a zkušenosti doplňovat. Velice rád cestuji, což lze dobře spojit s poskytováním průvodcovských služeb. Člověk pozná nejen zajímavé řeky, ale také nové přátele a udělá si takový širší rozhled.
Rybařinou se i živíš, jak to vlastně je?
V současné době pracuji v prodejně Aekvator Sport v dánském Odense. Kromě toho jsem také certifikovaným instruktorem asociace FoF (Federation of Flyfishing) a aby toho nebylo málo, ještě k tomu instruktorem firmy Loop. Dělám tedy muškařské kursy o technice nahazování i předváděcí akce pro dánské obchodníky s rybářskými potřebami, a to s jedno- i dvouručními pruty. Kromě toho se věnuji také práci průvodce, už jsem takhle pomáhal rybářům v Irsku na Blackwater Lodge, v různých destinacích ve Švédsku, Argentině pro firmu Loop a na Islandu pro klub Lax-á. Bližší informace a pěkné fotky z těchto akcí lze najít například na webových stránkách www.seatrout.dk a www.kystfiskeren.net, kde se občas také účastním blogu. K zastižení jsem samozřejmě také na Facebooku. Za své krédo beru nejen pomáhat ostatním zlepšovat svou házecí techniku, ale zejména jde o to strávit po všech stránkách úspěšný a příjemný den u vody. Akce s výukou nebo demonstracíi techniky nahazování se konají často také v Německu, Nizozemsku, Čechách (to byly už dvakrát ty výše zmíněné Karlovy Vary) a samozřejmě v Dánsku na různých rybářských výstavách, veletrzích a jiných akcích.
Jak je to s výukou a tréninkem zájemců o muškaření?
Stát se instruktorem FoF neznamená jen být dobrým a zručným házečem (omlouvám se za tohle ohavné slovo, ale nenapadlo mi, jak jinak nahradit běžně používaný termín „caster“ tak, aby zůstal i v češtině srozumitelný – pozn. autora), jde totiž z velké části také o to, jak dokázat své znalosti a praktické zkušenosti předat ostatním. Znám totiž mnoho opravdu dobrých házečů, ale jen málokterý z nich je schopen v poměrně krátké době skutečně efektivně naučit začínajícího muškaře práci s prutem a šňůrou či výrazně zlepšit styl u pokročilých, o odstraňování již zažitých chybných návyků či zlozvyků ani nemluvě. A to je pro mě právě velkým zadostiučiněním, když totiž vidím, jak se můj žák výrazně zlepšuje a chyby i špatné prvky z házení mizí. Pro mě je to radost a pro muškařského adepta občas velké překvapení, jak mu to najednou krásně jde a jak může být muškaření snadné. S výukou samozřejmě lze kombinovat i lov ryb, při kterém působím jako průvodce, je tak vlastně možné, jednoduše řečeno, „zabít dvě mouchy jednou ranou“ a spojit příjemné s užitečným. Samozřejmě k tomu patří i další tipy pro úspěšné chytání, jako je například správná volba místa, sestavení náčiní, ty správné mušky, vhodné uzly i další praktické rady a drobnosti, bez kterých se muškař neobejde a které v praxi využije.
Co vlastní a osvědčené vzory?
Jasně, vážu i své vlastní mušky, nějaký čas mi tahle činnost samozřejmě ukradne, raději ale trávím čas u vody a chytám, než abych seděl doma, vázal a plnil krabičky. Ryba, ulovená na vlastnoručně uvázanou mušku, samozřejmě každého dvojnásob potěší, o tom není pochyb, mě ale z muškařského sportu především baví pobyt u vody a lov samotný. Do budoucnosti je mým snem a plánem založení střediska pro muškaře, k tomu bych pochopitelně dál chtěl pracovat jako průvodce a mít možnost vypravit se s partou správných lidí do různých zajímavých míst. Vždycky však tahle práce v muškařském byznysu není jen procházka růžovou zahradou, když člověk od nějakého „rádobyexperta“ musí poslouchat vykonstruované pohádky o tom, kolik a jakých ryb už nachytal a že by nachytal i tady, kdyby……no, vždyť to známe všichni dobře, ne? Tohle prostě člověk musí jako profík skousnout, přejít s trpělivým a chápavým úsměvem a myslet si v duchu své. Při posezení s kamarády si můžu vylít srdce a trochu si postesknout, často to pomůže zbavit se frustrace, před neznámými lidmi ale etika prostě nedovoluje tohle nějak komentovat, ačkoli je jeden z toho občas pomalu na prášky. Muškařský svět je totiž relativně velmi malý a všecko se hned rozkecá…J. K zákazníkům je proto třeba se chovat vždy uctivě a držet se toho, co máme spolu domluveno, i když to občas není snadné. Ale to jsou naštěstí poměrně vzácné případy, drtivá většina lidí, se kterými se díky muškaření setkávám, jsou pohodáři a podobní cvoci jako já sám, stejně posedlí chytáním na umělé mušky a vším okolo toho.
Máš ze své práce pocit naplnění?
Občas se setkávám s dotazy, zda mi moje práce zcela vyhovuje a jestli bych nechtěl zkusit něco jiného. Ano, možná by to bylo zajímavé, ale já mám prostě v hlavě celých čtyřiadvacet hodin jedinou věc – a to je právě rybaření…ačkoli musím přiznat, že třeba má přítelkyně to tedy zrovna moc ráda takhle naplno neslyší… Když jsem doma v Dánsku, pracuji zejména v už zmíněné rybářské prodejně Aequator Sport, což mi přináší možnost setkat se s místními rybáři a vyměnit si s nimi zkušenosti, navíc mám takhle příležitost vyzkoušet důkladně novinky v náčiní, což je velmi důležité, protože správně vybavený muškař má určitě větší šanci na záběr i úlovek, nehledě na mnohem větší prožitek z lovu. Poradit při výběru náčiní je také jednou ze základních povinností správného instruktora i průvodce. Ne každý má stejné dispozice k házení a tak i v tom je třeba výběr náčiní individuálně přizpůsobit. Jako průvodce pro Seatrout.dk nejčastěji doprovázím německé a holandské rybáře, občas to ani není vyloženě práce průvodce jako spíš povšechný úvod do lovu mořských pstruhů, pokud se navíc podaří „strefit se“ do optimálních podmínek a počasí, stojí ten zážitek opravdu za to! Na takové dny se prostě nezapomíná. Ale počasí a nálada mořských pstruhů, to jsou věci, které se nikdy nedají nějak jednoduše zmapovat a vtěsnat do tabulky, grafu nebo několika pouček a pravidel. To by bylo až příliš jednoduché…
Věnuješ se i jiným stylům muškaření?
Ano, ačkoli to není dlouho, ale minulý rok jsem začal na polském Sanu s chytáním na suchou mušku a na nymfu, je to pro mě něco relativně nového a objevování tajů těchto technik si teprve krásně užívám. Jsou tam i moc fajn lidé a tak se už těším, až se letos (tentokrát i s pěti dalšími přáteli) na tuhle krásnou řeku zase vrátím. Snad se mi také podaří zaskočit na ryby i do Česka, když už jsi mě nalákal fotkami a historkami z Labské a dalších revírů…
Úžasný byl pro mě i nedávný zážitek z lososářské školy na řece Mandal, prostě fantastický týden v minulém roce, takže doufám, že se zase domluvíme s lidmi, kteří mají zájem o chytání lososů i na letošní léto a sejdeme se u vody v pohodové a kamarádské partě. Právě ta pohoda a přátelské vztahy k rybařině určitě patří a dělají ji ještě zajímavější a krásnější. Co víc dodat…
Takže já ti děkuji za rozhovor a budu se těšit na příští setkání
Josef Jehlička
