Ahoj přátelé a rybáři,
po dlouhé době jsem tu zpět s kouskem psaného textu pro vás, vášnivé rybáře čtenáře. Podíváme se na příběh z našeho francouzkého tažení, které jsem dnes již tradičně podnikl s dlouholetým parťákem a kamarádem Ondrou. Vždy jsem se zahraničním výpravám spíše vyhýbal. Ať už z důvodu vyšší náročnosti na vybavení, tak z důvodu ohlasů rybářské veřejnosti. Všichni víme, že nejvíce se cenní úlovky na domácím písečku, kde každoročně probíhá tak trochu nepsaná soutěž mezi námi rybáři, kdy se každý snaží v rovné konkurenci na těžkých a lidmi přeplněných svazovkách uspět.
Důvodů proč vyrazit na ryby a konkrétně sumce do zahraničí je hned několik. Někteří moji známý našli nové útočiště v zahraničí hlavně kvůli klidu. Lokality jsou obrovské, často doopravdy plné ryb, tlak je minimální a hlavně se zde hojně provozuje režim chyť a pusť. Přímořské oblasti a státy většinou preferují na talíři rybu z moře a jednoduše tak o maso sladkovodních ryb nemají zájem. Řeky jsou velké, neregulované, plné překážek a přirozeně se zde daří i rybám. Sumec našel v západních státech Evropy výborné útočiště a rychle se rozšířil do téměř všech typů vod. Vznikly tak unikátní populace a lokality na kterých sumci dorůstají opravdu velkých rozměrů.
Písek, čistá voda, slunce nad hlavou a sumci v mělčině, takhle to máme rádi
Proč zrovna Francie?
Chvíli jsem váhal, zda zveřejnit zemi, kterou jsme navštívili. V dnešní době však proběhla médii již taková řada článků, že nemá smysl výskyt sumců tajit. Konkrétní řeky, které jsme navštívili si prozatím ponechám pro sebe.
Ve Francii platí poměrně striktní rybářská pravidla, rybaří se od úsvitu do soumraku, v mnoha zónách je zákaz lovu na živou rybu a zásadní problém vzniká již při přepravě živých nástražních ryb, na které jsou na hranicích potřeba veterinární doklady.
Povolenku lze koupit online, nicméně platit lze pouze z francouzké kreditky. Fyzicky jsou povolenky k dostání na výdejních místech a v rybářských potřebách, které najdete zde ve Fishsurfing mapách.
Výhodou je lov na 4 pruty, absolutní soukromí u vody, dobré sjezdy na větších řekách pro vaše lodě, doba hájení, která končí poslední dubnovou sobotou a samozřejmě bohaté místní vody.
Připravte se na absolutní neznalost angličtiny u místních obyvatel, krádeže všeho co spustíte z očí, tučné pokuty při porušení nebo neznalosti pravidel, zoufalství při lovu nástražních ryb a v neposlední řadě brutálně dlouhou cestu. Tahle výprava umí být krásná, ale v jednom momentě se umí změnit díky pár detailům v peklo, kdy se máte chuť otočit a jet domů. Jakákoli závada na motoru, lodi, autu, vleku, chyby při převozu ryb, to vše znamená prakticky konec, nebo alespoň velké trápení. Odměna za vynaložené úsilí pak ale bývá sladká.
Přesuny volíme zásadně na lodi nebo člunu, který je zde nezbytný
Zlaté písky proudné řeky
Na výpravu vyrážíme přes noc, cesta uteče po tmě relativně rychle a se svítáním jsme na vytipovaném sjezdu. Řeka je úžasná, záplava zeleně již koncem dubna odpovídá našemu červnu, voda je teplá a ryby v plné jarní síle. Bez okolků spouštíme lodě na vodu, dovezených 80 ryb relaxuje ve třech vezírcích a my se pomalu začínáme rozkoukávat. Zbývá vše naložit a vyrazit hledat první místo. Při parkování auta s vlekem dochází k prvnímu nemilému setkání s místním ... člověkem, který se po načichání benzínu z našich nádrží ztrácí někde v lese. Na klidu nám to moc nepřidává, přestože parkování vypadá bezpečně. No snad se s autem ještě shledáme. Touha po velkém sumci je ale silnější a tak na pána brzy zapomínáme.
Vyrážíme po vodě, naložení na týdenní výpravu. Celý plán je založený na pravidelném střídání míst a putování řekou. Míst zde není moc a jsou daleko od sebe. 10km není žádná vzdálenost. Snažíme se hledat místa, kde proudná řeka zpomaluje a vymýlá v píscích hlubší místa, kde se sumci zdržují. Pokud takové místo najdete, máte téměř vyhráno. Najít ho však není snadné. První den trávíme na opticky zajímavém místě, kde se při druhé straně tvoří zajímavé vracáky. Záhy se však ukazuje, že to nebude ono a po pár rybách, která berou skoro výhradně na jeden prut se rozhodujeme pro přesun. I tak se ale parťákovi daří odšpuntovat výpravu první 190+ rybou. Nálada je dobrá, ale únava je znát. První probdělá noc za volantem se s námi táhne během prvních dní výpravy stejně jako vloni.
Druhý den volíme perfektní místo jako z učebnice. Řeka meandruje kolem ostrova, podemlela protější břeh kde se za překážkami tvoří několik vracáků a hlavní tok řeky máme za zády na druhé straně ostrova. Perfektní asi 500m dlouhý úsek smrdí velkou rybou na první pohled. Zavážíme každý po třech prutech a první úlovky na sebe nenechají dlouho čekat. Zvedáme si každý svůj osobák já přes 236 na 237cm. Ondřej tuším na 231cm. V pravidelných rozestupech se nám daří chytat pěkné ryby, a tak není důvod se stěhovat. Druhý den nad ránem dostávám ke břehu neuvěřitelnou bestii s délkou 242cm. Jsem rád, že jsme rybu změřili ihned po ulovení, protože mi během focení bohužel utíká. Držet rybu na hranici 100kg v jedné ruce v hluboké vodě nebyl dobrý nápad. Fotku sice nemám, ale časem situaci vstřebávám. Vždyť zážitek mi nikdo nikdy nevezme a proto tu jsme především.
Po několika úspěšných nocích a tvrdých soubojích měníme místo. Vyrážíme hledat dál, ale na následujících asi 15km nacházíme jen jediný kloudný flek a ještě tak obtížně chytatelný, že po několika hodinách asi v 21h večer volíme noční přesun zpět. Zaprvé zde bylo obrovské množství malých ryb, které jsme skoro nestíhali zdolávat, zadruhé bylo zbytečně složité skrz zavážky na dlouhou vzdálenost. Volíme tedy krok zpět vstříc ranní zavážce na původním místě, kde se nám v průběhu posledního dne daří ulovit ještě několik pěkných ryb. Zjišťujeme ale, že ryby řekou moc nemigrují a jáma, kterou chytáme je už opravdu vytěžená. Záběrů značně ubylo a pokud bychom zůstávali déle než týden, zřejmě bychom museli autem popojet na jiný úsek řeky. To nám ale nevadí, protože výpravu zakončuji poslední ranní rybou přes dva metry a je čas vyrazit na cestu zpět. Týden na řece utekl jako voda a krom zaváhání s dvěma místy to byla vlastně pohodová chytačka. Sem se rozhodně ještě vrátím.
Ryba jako z pohádky
Jsou ve Francii sumci přemnožení?
Jak jste jistě pochopili sumců je ve Francii na některých lokalitách nesrovnatelně víc než v České republice. Je to ale špatně? Česká média nás masírují názorem, že sumec je v západních státech Evropy nekontrolovatelně přemnožený. Na první pohled by se tak mohlo zdát, kdo však situaci viděl na vlastní oči, pochopí, že řeky jsou plné života i jiných druhů ryb. Nepřeberně bolenů, štik, kaprů, jelců, candátů, to vše zde žije pohromadě a sumec této rybí populaci kraluje právem. Jako velký predátor se nemůže nikdy přemnožit nad limit potravy, kterou mu řeka nabízí, z principu to není možné. Sumec je jako každý predátor kanibal a svou populaci reguluje sám. Z milionů malých sumečků se dospělosti dožívá 1% a ne náhodou. Na některých lokalitách byla sumcům vyhlášená oficiální válka a dochází k jejich (bohužel legálním) masakrům na základě zfalšovaných znaleckých posudků zmanipulovaných rumunskou rybářskou mafií, která ryby z těchto zemí ve velkém vyváží. Trofejní ryby a hlavně exempláře, které udržují v populaci potřebnou rovnováhu tak mizí na východ Evropy do zpracoven na hnojiva a podobné produkty, protože jejich maso je samo o sobě ke konzumaci toxické. Místní rybáři se též proti tomuto bouří a to smutnější je fakt, že jejich bohatství končí kdesi v mlýnku na maso. Teprve vybitím trofejních exemplářů dochází k neregulovanému přemnožení, ke kterému ostatně došlo i na několika místech ČR, kdy chybí potřebná špička pyramidy, která reguluje mladší ročníky. V současné době je několik stovek kilometrů řek ve Francii, Portugalsku a Španělsku prakticky odrybněných sítěmi, vršemi, harpunami a těžba řek pokračuje dál. Je možné, že se příští rok s tímto místem už shledám v úplně jiném stavu. Vím, že jeden odstavec v tomto článku je málo na to, aby něco změnil. Rád bych abyste ale vy, kteří jste dočetli článek až sem věděli, že tenhle rybí ráj je pravděpodobně dočasný a brzy zmizí. Rád bych abyste pochopili, že velký sumec není škodná, ale ryba, která do vody nepochybně patří. Chovejte se proto k nim prosím s respektem a nepodléhejte zmanipulované masáži médií. Člověk se vždy bál velkých věcí nad kterými nemá kontrolu a o kterých toho ví málo, tuhle špatnou nálepku má bohužel i sumec. Vyražte a udělejte si na věc vlastní názor, dřív než bude pozdě.
Pěkná ryba ze závěru naší výpravy
Bavil vás článek a chtěli byste další? Lajknutím článku mi dáte vědět, že ano a můžete se rovnou těšit na další příběhy a tipy od vody.
Hodně úspěchů všem slušným rybářům přeje,
Jakub.
