Metoda chyť a pusť dnes patří k běžné součásti moderního rybaření. Jenže samotné puštění ryby zpět do vody ještě neznamená, že všechno proběhlo správně. O tom, jakou má ryba po zdolání skutečně šanci na přežití, často rozhodují úplné detaily: jak dlouho jste ji zdolávali, jestli jste ji nechali ležet na suchu, jak jste ji drželi při odháčkování nebo i to, kolik času strávila mimo vodu při focení.
Proč na správném chyť a pusť vůbec záleží
Ryba po záseku a zdolávání neprožívá jen krátký kontakt s háčkem. Prochází intenzivní zátěží, během které se vyčerpává a musí se následně zotavit. Po zdolání potřebuje více kyslíku, a i když po vypuštění zdánlivě normálně odplave, neznamená to automaticky, že je plně v pořádku. Stres z odlovu a manipulace může jejich stav ovlivňovat ještě dlouho poté.
Právě proto je cílem šetrného zacházení rybu nevystavit zbytečně dalšímu poškození. Suché ruce, drsná podložka, dlouhé focení, mačkání těla nebo zbytečně vyčerpávající souboj mohou výrazně zhoršit její kondici. Naopak rychlé a klidné podebrání, odháčkování pokud možno ve vodě, minimální čas na vzduchu a opatrné puštění šanci na přežití zvyšují.
Správné zacházení s rybou začíná u výbavy
Šetrné zacházení s rybou není něco, co začnete řešit, až když ji máte v podběráku. Začíná to už při výběru vašich prutů, háčků a doplňků. Pokud jdete k vodě s cílem rybu pustit, vaše výbava by tomu měla odpovídat.
Háčky bez protihrotu
Dnes už na mnoha soukromých i svazových revírech najdete povinnost používat háčky bez protihrotu (barbless). A má to svůj dobrý důvod. Háček bez protihrotu způsobí v tlamce ryby jen čistou ranku, která se rychle zahojí. Navíc vyháčkování je otázkou vteřiny – často stačí jen povolit šňůru v podběráku a háček vypadne sám.
Pokud protihroty používáte, zvažte jejich zamáčknutí peanem. Uvidíte, že o ryby kvůli tomu přicházet nebudete, pokud udržíte vlasec neustále napnutý.
Podběrák s pogumovanou sítí
Zapomeňte na staré provázkové sítě, které se rybě zařezávají do šupin a do kterých se háček zamotá tak, že ho musíte vystřihnout. Pogumovaná síťovina je k rybímu slizu mnohem šetrnější, nesaje pachy a po lovu ji stačí propláchnout. Navíc v ní ryba zůstává v klidu a zbytečně se nemlátí.
Podložka
Mít podložku pod rybu je dnes už součástí základní rybářská etikety. Ať už je to jednoduchá matrace, nebo moderní vanička s nožičkami, podložka chrání rybu před kontaktem s tvrdou zemí, kameny nebo horkým pískem. Pamatujte, že ryba má na sobě ochranný sliz, který funguje jako její imunitní systém. Jakmile ho setřete o suchou trávu, otevíráte cestu plísním a bakteriím.
Jak rybu šetrně podebrat
Cílem není rybu za každou cenu co nejrychleji nabrat, ale dostat ji pod kontrolu bezpečně, bez chaosu a bez zbytečně hrubé manipulace. Právě správné podebrání je první důležitý krok ke skutečně šetrnému chyť a pusť.
Rybu zbytečně neunavte
Jedna z nejčastějších chyb při chyť a pusť je příliš dlouhé zdolávání. Nenechávejte rybu bojovat až do úplného vyčerpání a naopak se snažte zkrátit souboj na nezbytné minimum. Nejde o to tahat ji hrubě silou, ale o to mít vybavení i přístup nastavené tak, aby zdolávání nebylo delší, než musí být. To je obzvlášť důležité v teplé vodě nebo při nízkém stavu vody, kdy jsou ryby stresované už samotnými podmínkami.
Ve chvíli, kdy je ryba u břehu nebo u lodi, by měl přijít klidný a jistý moment s podběrákem. Snažte se ji do něj navést, ne ji na poslední chvíli chaoticky „lovit“. Čím víc zmatku, prudkých pohybů a opakovaných pokusů, tím větší riziko dalšího stresu i poranění.
Netahejte rybu po břehu ani ji nenechte válet se na suchu
Pokud plánujete rybu pustit, neměla by se zbytečně dostávat na kameny, písek, hlínu, suchou trávu ani do rozpáleného dna lodě. Kontakt se suchými, tvrdými nebo drsnými povrchy poškozuje ochranný sliz a šupiny, čímž se ryba stává náchylnější k infekcím a dalším problémům. Proto je nejlepší držet ji pokud možno stále ve vodě nebo alespoň v mokrém podběráku.
Právě proto se u šetrného chyť a pusť tolik zdůrazňuje, že ryba by měla zůstat mokrá. Mimo vodu by se měla dostat jen tehdy, když je to opravdu nutné, a na co nejkratší dobu.
Jak rybu správně odháčkovat
Odháčkování by mělo být co nejrychlejší, nejklidnější a hlavně co nejšetrnější. Čím kratší a jistější tahle fáze je, tím menší stres i riziko poranění pro rybu představuje. Velkou roli přitom hraje nejen samotná technika, ale i to, jestli máte po ruce správné pomůcky a dokážete si všechno připravit ještě dřív, než rybu vytáhnete z vody.
Ideálně ve vodě nebo aspoň v mokrém podběráku
Kdykoliv je to možné, doporučuje se odháčkovat rybu ve vodě. To je jeden z nejlepších způsobů, jak omezit manipulaci i čas na vzduchu. U menších ryb nebo ryb chycených na jednodušší montáže to často jde snadno. U větších kusů nebo u náročnějších háčků může být praktičtější nechat rybu v podběráku ponořeném ve vodě a háček vyndat tam.
Velkou roli hraje i to, čím rybu držíte. Ruce by měly být mokré a čisté, protože manipulace suchýma rukama zvyšuje poškození slizu. To samé platí pro suché rukavice, ručníky nebo hadry, které mohou vypadat šetrně, ale ve skutečnosti bývají pro rybu horší než mokrá dlaň.
Nesahejte do očí a do žaber
Při odháčkování platí jednoduché pravidlo: dotýkat se ryby co nejméně a hlavně ne citlivých míst, jako jsou oči a žábry. U některých druhů je sice běžné držení za spodní čelist, ale i tam je potřeba velká opatrnost a vždy podepření celého těla, aby ryba nevisela jen za jednu část.
U většiny ryb je jistější držet tělo oběma rukama a pracovat klidně, bez mačkání. To je důležité hlavně u větších ryb, jejichž tělo není stavěné na to, aby mimo vodu viselo svisle. Právě svislé držení nebo zvedání za čelist, žaberní víčka či ocas může způsobit další poškození.
Co když je háček hluboko?
Jedna z častých chyb je snaha dostat hluboko zaseknutý háček ven za každou cenu. V situaci, kdy háček nejde bezpečně a rychle vyndat, doporučujeme návazec nebo vlasec ustřihnout co nejblíže háčku a rybu dál zbytečně netrápit.
To se týká hlavně hluboko spolknutých háčků nebo háčků v citlivých partiích. Ryba je může časem vypudit nebo opouzdřit, zatímco silné krvácení ze žaber je velmi vážné poranění a šance na přežití je při něm nízká.
Jak udělat fotku a rybě neublížit
Fotka úlovku je dnes běžná součást rybaření a není na ní nic špatného. Problém nevzniká kvůli samotné fotce, ale kvůli tomu, jak dlouho kvůli ní ryba zůstane mimo vodu a jak s ní při tom zacházíte. Jako maximum času, který by ryba měla strávit mimo vodu, se uvádí 60 sekund. Některým druhům může i velmi krátká expozice na vzduchu škodit.
Foťte rychle, těsně nad vodou a ve vodorovné poloze
Prakticky to znamená jediné: foťák nebo telefon mějte připravený dopředu. Nehledejte ho až ve chvíli, kdy už držíte rybu v ruce. Pokud víte, že budete fotit, připravte si všechno předem, udělejte jednu nebo dvě rychlé fotky a rybu vraťte zpět. Citlivé nebo zranitelnější druhy by ideálně neměly z vody vůbec ven a nejlepší fotka je často ta, kterou uděláte v podběráku nebo těsně nad hladinou.
Důležitá je i poloha těla. Ryba by měla být po celou dobu podepřená vodorovně dvěma rukama, ne držená svisle za žábry, čelist nebo ocas. Při špatném držení mimo vodu může dojít k poškození páteře, vnitřních struktur nebo měkkých tkání kolem hlavy.
Jak rybu správně pustit
Správné puštění není jen „hodit ji zpět“. Ryba po souboji potřebuje krátký čas na zorientování a zotavení. Pomalejší nebo otupělou rybu podržte ve vodě, ideálně proti proudu, dokud znovu nenabere sílu a sama neodplave.
Nechte rybu odplavat, až bude připravená
Na řece je ideální držet rybu jemně čelem do proudu, aby jí voda přirozeně proudila přes žábry. Na stojaté vodě to bývá trochu jiné, ale princip je stejný: rybu nepouštějte, dokud se sama aktivně nezačne opírat a neprojeví snahu odplavat.
Důležité také je rybu do vody neházet. I když se to může zdát jako maličkost, zvlášť u větších kusů nebo z vyššího břehu je to zbytečně hrubé. Cílem je rybu vrátit tak, aby měla co nejlepší podmínky na první silné tempo po puštění.
V létě a v teplé vodě buďte ještě opatrnější
Šetrné chyť a pusť je důležité vždy, ale v teplé vodě dvojnásob. Právě během teplých nebo nízkých vodních stavů je potřeba zdolávání ještě více zkrátit a celou manipulaci omezit na minimum. Ryby jsou v takových podmínkách náchylnější ke stresu a regenerují pomaleji.
To v praxi znamená méně zdlouhavého focení, méně zbytečných doteků a větší důraz na rychlý a klidný postup. Pokud jsou podmínky opravdu náročné, je dobré zamyslet se i nad tím, jestli konkrétní den není lepší ryby zbytečně nehonit. Zodpovědné chyť a pusť totiž není jen technika, ale i schopnost odhadnout, kdy už rybě přidáváte víc stresu, než je rozumné.
Nejčastější chyby při chyť a pusť
Při chyť a pusť často nerozhodují velké přešlapy, ale malé chyby, které si mnoho rybářů ani neuvědomuje. Právě ony ale mohou výrazně zvýšit stres, zhoršit kondici ryby a snížit její šanci, že po vypuštění skutečně odplave v pořádku.
- Příliš dlouhé zdolávání – Ryba by neměla být dovedená až k úplnému vyčerpání jen proto, že si chcete souboj užít o pár minut déle. Lepší je zkrátit boj na minimum.
- Suché ruce nebo suchý povrch – Poškození slizu bývá na první pohled neviditelné, ale pro rybu je velmi podstatné.
- Držení ryby svisle nebo jen za jednu část těla – Zvlášť u větších kusů může taková manipulace poškodit páteř nebo okolní tkáně. Rybu je potřeba vždy podepřít po délce těla.
- Dlouhé focení na suchu – Každá sekunda mimo vodu navíc se počítá. Pokud chcete fotku, musí být rychlá a promyšlená.
- Násilné vyndávání hluboko zaseknutého háčku – V některých situacích je pro rybu lepší návazec u háčku ustřihnout než ji dlouho trápit kleštěmi.
- Mechanické hození zpět bez regenerace – Ryba po souboji často potřebuje chvíli na zotavení. Pustit ji až ve chvíli, kdy se sama aktivně rozjede, je mnohem šetrnější.
Chyť a pusť správně znamená myslet na rybu, ne na sebe
Na správném chyť a pusť je hezké to, že nestojí na žádné složité teorii. Ve výsledku jde hlavně o jednoduchý princip: rybu dostat co nejrychleji pod kontrolu, co nejméně s ní manipulovat, co nejkratší dobu ji držet mimo vodu a pustit ji až ve chvíli, kdy má reálnou šanci v pořádku odplavat.