Brzdu navijáku při běžném lovu skoro nevnímáte. Jakmile ale zabere větší ryba, může rozhodnout o tom, jestli ji zdoláte. Příliš utažená brzda přetěžuje návazec i háček, příliš volná zase dává rybě zbytečně moc prostoru. Správné nastavení přitom není složité. Stačí brzdu připravit předem a během zdolávání ji podle situace jemně upravovat.
Co vlastně brzda navijáku dělá
Brzda určuje, jak velký odpor musí ryba překonat, aby začala z cívky odvíjet vlasec nebo šňůru. Dokud není tah dostatečně silný, cívka drží. Jakmile ryba zatáhne víc, brzda povolí a pustí část vlasce.
Tím chrání několik nejslabších míst celé sestavy najednou. Tlumení výpadů nezůstává jen na prutu, ale pomáhá mu právě naviják. Díky tomu se snižuje riziko přetržení vlasce nebo návazce, narovnání háčku i jeho vyříznutí z rybí tlamky.
Neznamená to ale, že brzda má při každém pohybu ryby okamžitě prokluzovat. Musí být nastavená tak, abyste nad rybou měli kontrolu a zároveň jí při opravdu silném výpadu dovolili bezpečně odjet.
Co se stane, když brzdu utáhnete příliš
Příliš utažená brzda je typická chyba hlavně ve chvíli, kdy chce rybář získat nad rybou co největší kontrolu. Na první pohled to dává smysl: když cívka nepovolí, ryba přece nikam neodjede.
Jenže síla výpadu se musí někam přenést. Pokud brzda neustoupí, dostane ji prut, vlasec, uzel, návazec a háček. A některá část nakonec může povolit.
Výsledkem bývá:
- přetržený návazec
- prasklý uzel
- narovnaný háček
- vyříznutí háčku
- v krajním případě i poškození prutu
Dobře je to vidět třeba při lovu parmy. Silná ryba v proudu dokáže během chvíle vytvořit mnohem větší tah, než by odpovídalo její velikosti. Pokud jí brzda nedá při prvním výpadu ani centimetr, jemnější sestava může být bez šance.
Ani příliš povolená brzda není řešení
Druhý extrém vypadá na první pohled bezpečněji. Když bude brzda hodně volná, logicky se nic nepřetrhne. Jenže rybu potřebujete také úspěšně zdolat. Pokud cívka prokluzuje téměř bez odporu, ryba si může snadno odjet do větví, potopených stromů, kamenů nebo vodních rostlin. Souboj se zbytečně prodlužuje a vy nad jeho průběhem ztrácíte potřebnou kontrolu.
Příliš volnou brzdu často poznáte hned při záseku. Zvednete prut, cívka se okamžitě protočí a do háčku se nepřenese dostatečný tah. U mnoha technik tak záběr promarníte ještě dřív, než samotné zdolávání vůbec začne. Správné nastavení je proto kompromis. Brzda musí držet při běžném tahu, ale při silnějším výpadu plynule pouštět vlasec.
Jak brzdu nastavit před prvním náhozem
Brzdu je nejlepší zkontrolovat ještě před začátkem lovu. Čekat s nastavováním až na první větší rybu není ideální, zvlášť pokud s navijákem ještě nemáte úplně zautomatizované pohyby.
Postup je jednoduchý:
1. Připravte celou sestavu
Prut osazený navijákem, vlasec nebo šňůra protažená očky a navázaný návazec. Brzdu vždy nastavujte podle sestavy, se kterou budete skutečně chytat. Jinou sílu snese tlustý kaprařský vlasec a úplně jinou tenký feederový návazec.
2. Brzdu nejprve lehce utáhněte
Nemusíte ji zatahovat nadoraz. Nastavte ji tak, aby cívka při běžném zatažení pevně držela.
3. Zatáhněte za vlasec
Vlasec bezpečně uchopte nad navijákem a plynule za něj zatáhněte. Při silnějším tahu by se měla cívka začít točit a vlasec plynule odvíjet. Brzda nesmí zadrhávat, chvíli pevně držet a vzápětí náhle povolit. Právě naprosto hladký chod je při zdolávání zásadní.
4. Nastavení dolaďte
Pokud vlasec odchází už při velmi slabém tahu, brzdu lehce přitáhněte. Jestli ji naopak téměř nedokážete roztočit, trochu povolte. Cílem není najít jedno univerzálně správné nastavení. Vždy záleží na pevnosti kmenového vlasce, návazce, háčku i na rybě, kterou u vody očekáváte.
Nastavujte podle nejslabší části sestavy
To je možná nejdůležitější pravidlo ze všech. Brzdu nikdy nenastavujte podle toho, co unese naviják nebo prut, ale výhradně podle nejslabší části sestavy.
Máte silný kmenový vlasec, ale výrazně jemnější návazec? Brzda musí chránit právě návazec. Robustní naviják vám nepomůže, když při prvním prudkém výpadu praskne tenký vlasec těsně nad háčkem.
Brzdu během zdolávání klidně upravujte
Dobré výchozí nastavení neznamená, že už na brzdu nesmíte sáhnout. Jiný odpor potřebujete na volné vodě a jiný, když úlovek míří do vázek. Brzdu proto během zdolávání podle situace jemně přitahujte nebo povolujte.
Dělejte to ale postupně. Prudké utažení snadno promění bezpečně pracující sestavu v zablokovanou past. Na volné vodě nechte brzdu trochu volnější a spolehněte se na práci prutu. Poblíž překážek naopak tah lehce zvyšte. Pokud velká ryba vyrazí přímo do větví kousek před vámi, žádná poučka už nepomůže a občas zkrátka musíte riskovat.
Největší pozor dávejte těsně u břehu
O spoustu úlovků přicházejí rybáři až v posledních metrech. Ryba už působí unaveně, přitáhnete ji ke břehu a podvědomě tah přitvrdíte. Jakmile ale spatří podběrák nebo vaši siluetu, dokáže sebrat zbytky sil k bleskovému výpadu.
Právě tady oceníte citlivou brzdu, která tento závěrečný útěk bezpečně pustí. Čím kratší kus vlasce mezi špičkou prutu a rybou zbývá, tím hůř celá sestava tlumí náhlé výpady.
Nastavení brzdy podle rybářské techniky
Stejně jako u výběru dalších částí rybářské výbavy, i práce s brzdou se liší podle toho, jakou metodu lovu zrovna používáte. Každá disciplína má svá specifika a vyžaduje trochu jiný přístup.
Jak nastavit brzdu při feederu
Při feederu na řece i stojaté vodě chytáte většinou s jemnějšími návazci. Brzda proto musí reagovat na prudký výpad, aniž by tenký vlasec okamžitě přetížila. Nenechávejte ji ale úplně volnou. Při záseku potřebujete do háčku přenést dostatečný tlak a při zdolávání musíte mít rybu pod kontrolou.
Správné nastavení poznáte snadno – při běžném navíjení a tahu ryby cívka drží, ale při prudkém výpadu začne plynule odvíjet vlasec. Pokud lovíte na řece, nezapomeňte započítat sílu proudu. Ryba, která se do něj opře, vytvoří během vteřiny mnohem větší tah než stejně velký kus na rybníku.
Jak pracovat s brzdou při lovu kaprů
Kapr umí předvést dlouhé a silné výpady, takže spolehlivě pracující brzdu zaručeně využijete. Po záběru sice potřebujete dostatečný tlak, abyste rybu dostali pod kontrolu, ale nesnažte se každý odjezd hned zastavit. Pokud ryba míří do bezpečné volné vody, klidně jí pár metrů dopřejte.
Situace se mění při chytání poblíž vázek. Tam často potřebujete tvrdší nastavení hned od začátku, protože první metry rozhodují, jestli úlovek skončí na volné vodě, nebo v potopeném stromě. Takový silový lov ale vyžaduje odpovídající prut, vlasec i návazec. Nestačí zkrátka jen utáhnout brzdu nadoraz.
U navijáků s volnoběžným systémem (baitrunner) navíc pamatujte na rozdíl mezi volným chodem při čekání na záběr a hlavní zdolávací brzdou, jejíž nastavení určuje odpor během souboje.
Jak brzdu nastavit při přívlači
Při přívlači záleží hlavně na cílové rybě a použitém vybavení. Jemná okounová sestava vyžaduje úplně jiné nastavení než tvrdší prut na štiky. Pletená šňůra navíc téměř nepruží, takže veškeré prudké výpady musí utlumit jen prut a brzda navijáku. Právě proto byste cívku s pletenkou nikdy neměli zbytečně zamykat.
U štiky, candáta nebo většího okouna navíc počítejte s bleskovými změnami směru. Zvlášť na podzim můžete narazit na opravdu silné dravce a není ideální začít brzdu řešit až ve chvíli, kdy vám první trofejní štika nekompromisně odjíždí od břehu. Ještě před prvním nahozením proto raději vyzkoušejte, jak snadno jde šňůra z cívky stáhnout.
Přední, zadní a volnoběžná brzda: mění se něco?
Princip zůstává stejný bez ohledu na to, kde se ovládání nachází. Přední i zadní brzda zkrátka regulují odpor cívky při odvíjení vlasce. Rozdíl spočívá hlavně v samotné konstrukci a v tom, kam během zdolávání saháte pro její úpravu.
- Přední brzda je dnes na navijácích nejrozšířenější a během souboje s rybou ji snadno doladíte přímo na cívce.
- Zadní brzda se naopak ovládá kolečkem v zadní části navijáku, což mnoha rybářům vyhovuje právě díky pohotové a snadné dostupnosti.
- Volnoběžná brzda neboli baitrunner funguje trochu jinak. Při čekání na záběr umožňuje rybě odvíjet vlasec s naprosto minimálním odporem. Jakmile ale otočíte kličkou nebo zaklapnete páčku, volnoběžný systém se vypne a do hry okamžitě vstupuje hlavní brzda. Tu už musíte mít pro samotné zdolávání samozřejmě správně nastavenou předem.
Brzda má pracovat za vás, ne proti vám
Správně nastavená brzda není ani maximálně utažená, ani úplně volná. Má vám umožnit držet rybu pod kontrolou a zároveň spolehlivě utlumit její nejsilnější výpady.
Před lovem proto vždycky vyzkoušejte, při jakém tahu se cívka začne otáčet. Nastavení přizpůsobte nejslabší části sestavy a během zdolávání už ho upravujte jen opravdu jemně. Jakmile se naučíte používat brzdu automaticky, přestanete se s rybou přetahovat silou. Mnohem víc začnete využívat pružnost prutu, vlastnosti navijáku i samotný pohyb zdolávané ryby.
A právě ve chvíli, kdy zaseknete větší úlovek, těch pár vteřin věnovaných brzdě před prvním náhozem naplno oceníte.